Těžká váha

**************************

Jack Sharkey
(26.10. 1902 - 17.8. 1994)

Ačkoliv Sharkey držel světový titul v těžké váze pouze rok, stal se široce respektovaným boxerem s vynikajícími schopnostmi, především úderovými. Během své kariéry čelil jedenácti soupeřům, kteří buď byli nebo mohli být šampióny v supertíze. Byl jediným mužem, který se v ringu postavil jak Joe Louisovi tak Jacku Dempseymu. Sharkey, narozený v roce 1902 ve státě New York jako Joseph Paul Cukoschay, se učil boxovat během služby u námořnictva, kde se stal šampiónem Atlantické flotily. K profesionálům odešel v roce 1924 a začal používat svůj pseudonym, který složil z křestního jména Jacka Dempseyho a příjmení Sailora Tom Sharkeyho, další legendy těžké váhy narozené již v roce 1873. Na počátku kariéry se Sharkey uvedl jako tvrdý střelec, který první čtyři soupeře knockoutoval. Následně po několikanásobném zranění ruky byl nucen více rozvinout spektrum svého boxerského umění, ačkoliv jeho největší zbraní stále zůstávaly tvrdé údery, především devastující levý hák.
V roce 1925 zařadil magazín The Ring Sharkeyho na sedmé místo mezi případnými vyzyvateli pro šampióna Jacka Demseyho. Následující rok postoupil v tomto žebříčku o dvě místa. V roce 1926 si pomohl vydláždit cestu k vyzyvatelství porážkou respekt budícího Harryho Willse, který byl v Brooklynu před 42 000 diváky ve 13. kole diskvalifikován. Nicméně i tak byl celý zápas režii Sharkeyho.
V roce 1927 čelil Sharkey Jacku Dempseymu, který rok předtím přišel o titul s Gene Tunneym, na Yankee Stadium. Více než 72 000 diváků zaplatilo 1 800 000 USD, což byl rekord pro netitulový zápas. Sharkey dominoval a byl blízko k tomu, aby Dempseyho knockoutoval. V 7. kole zasáhl Dempsey Sharkeyho pod pás, a když ten protestoval u rozhodčího, zasáhl jej Dempsey levým hákem a knockoutoval jej.
V roce 1930 bojoval Sharkey na Yankee Stadium o uvolněný světový titul s Maxem Schmelingem. První tři kola vyhrál, ale ve 4.kole byl za faul diskvalifikován. V odvetě o dva roky později ovšem na Long Islandu zvítězil na body a stal se světovým šampiónem. Ovšem o rok později titul neobhájil, když jej v 6. kole knockoutoval obrovitý Primo Carnera. Sharkey sice opět ovládl počátek zápasu, ale v onom 6. kole neustál Carnerův pravý zvedák. Kolovaly navíc pověsti, že Carnera je pod kontrolou italoamerické mafie a že peníze podsvětí donutily Sharkeyho padnout. Sharkey nicméně vždy tato obvinění odmítal.
Svůj poslední zápas odboxoval proti Joe Louisovi, ovšem prohrál KO již ve 3. kole a ukončil kariéru. Boxoval 12 let, 38x zvítězil, 13x prohrál a 3x remizoval. Manažera mu dělal Johny Buckley. Po skončení kariéry si otevřel bar, dělal rozhodčího, vystupoval na sportovních show a hodně rybařil. Zemřel v požehnaném věku téměř 92 let v roce 1994 a v témže roce byl veden do boxerské Síně slávy.

Autor: Tom Š.(c)


Doplnění:V roce 1929, v zápase konaném v Yankeea Stadium, Jack Sharkey knockoutoval bývalého šampiona Polotěžké váhy Tommyho Loughrana a vyhrál titul mistra Spojených států v Těžké váze. Toto vítězství mu vyneslo příležitost bojovat o uprázdněný světový titul proti Německému uchazeči, Maxu Schmelingovi. 12. června 1930 se uskutečnil jejich vzájemný souboj, ale Sharkey byl ve čtvrtém kole za úder pod pás diskvalifikován. Byla to jediná chvíle v historii boxu, kdy byl titul vyhrán diskvalifikací.
V říjnu 1931, Sharkey porazil vysoce považovanou Italskou Těžkou váhu Prima Carnera a pak dostal další šanci bojovat o titul. 21. června 1932 v Madison Square Garden Bowl v Long Island City, New York, Jack Sharkey porazil Maxe Schmelinga v jejich odvetném utkání o světový titul velmi kontroverzně, rozhodnutím rozhodčího. Sharkey ztratil svůj titul 29. června, 1933 v jeho druhém zápase s Primo Carnerem.

Autor: seky(c)

Fotografie




Statistiky (Boxrec.com)


Mé hodnocení: Bezesporu velmi dobrý boxer, avšak v době kdy zářilo i mnoho jiných hvězd a tak si nemohl získat až takovou popularitu, jakou by si jistě zasloužil. Jeho tvrdý úder skolil i obrovitého Carneru a to si myslím mluví za vše. Bodové hodnocení: 6/10